V tomto příběhu se Váš syn, vnuk či synovec stane statečným princem, který svou moudrostí a láskou překoná nástrahy zlého skřeta, navíc zachrání svého věrného přítele a ze spárů temnot vyrve krásnou princeznu, kterou si posléze vezme za manželku. Máte-li dceru, vnučku nebo neteř, nemine ji role nádherné princezny, která svou odvahou pomůže svému vyvolenému zlomit zlou kletbu. Odoláte? Kniha je inspirována příběhem O Nebojsovi a je vhodná jak pro kluky tak pro holčičky.

Do knížky lze vložit na požádání celobarevnou A4 stranu s fotografií vašeho dítěte, která originalitu knížky ještě zvýší.

Materiál, použitý na zdobení fotografií je licencovaný, z dílny předních českých a zahraničních designérek (Newlife Dreams, PST design, Lilly design...)

UKÁZKA Z TEXTU:

 Kdysi dávno v jednom dalekém království, v hlavním městě jménem Nový Bor, žil byl král a ten měl krásnou dceru, princeznu Katku. Protože král byl na výchovu své dcery sám a chtěl, aby si měla s kým hrát, od kolébky se staral o schovanku jménem Květoslava. Byla stejně krásná jako princezna, dlouhé vlasy až k pasu, růžová líčka a veliké oči. Kdo je neznal, myslel by, že jsou to sestry. Také se tak k sobě chovaly, měly se moc rády a jedna druhé by neublížily. Ani král nedělal mezi dívkami rozdíly.
   A tak spokojeně žili. Král vládl velké zemi a dívky rychle rostly, byly stále usměvavé a zdravé až do osudného dne.
   V tento den našel král v ložnici princezen dva páry protančených střevíčků. Ptal se jich: „Kde jste střevíčky protančily, princezny?“ Nedočkal se však žádné odpovědi, princezny mlčely. Král pátral dál, ptal se sloužících, nikdo z nich je však neviděl v noci odcházet a na zámku se žádný ples nekonal. Králi to stále vrtalo hlavou, princezny neřekly ani slovo, navíc stále chřadly, byly víc a víc bledé, ale nikdo nevěděl proč.
   „Proč jsou princezny tak bledé? Kam se v noci ztrácejí? Kde mohou protančit své nové střevíčky?“ ptal se král nastoupených sloužících.
    „Musíte být i v noci na pozoru, sledujte sebemenší pohyb a třeba o půlnoci mě probuďte!“ dával rozkazy král. Nechal postavit k ložnici princezen stráž. Marně! Princezny měly každé ráno znovu protančené střevíčky a zase byly moc unavené.

V sousedním království se mezi tím po smrti svého otce ujal vlády mladý princ Honzík. Stejně jako princezny měl i princ nejbližšího přítele a rádce, mladíka jménem Julek. Oba mladíci nedali jeden bez druhého ani ránu, s Julkem byli jako dvojčata a království spravovali moudře a spravedlivě.
    Na projížďce svým panstvím se mladíci doslechli o tom, co se děje v sousední zemi. Julek řekl princi Honzíkovi: „Vypravím se do Nového Boru a zjistím, co se děje. Třeba se mi povede přijít na to, oč běží.“